Stín je znamením hmoty, pomíjivým obrazem vetkaným do struktury viditelného světa. Fasády staveb září  světlem rozloženým do spleti abstraktních stínů. Čas systematicky prochází každou škvírou, mezerou a puklinou. Stíny se natahují a smršťují, fasády pulzují. Každý den trochu jinak, ale stále ve stejném rytmu.